Včera se mi zdála taková na trpělivost náročná konina - pořád se cyklila ke stejné "konverzaci" - o dvou živých a dvou mrtvých lidech. (Že to není 3:1 jsem zjistila až ke konci, chvilku před rozhodnutím se z toho probudit.) Odehrávalo se to z větší části v chatě (která byla, jak už to bývá, uvnitř mnohem větší než zvenku) u jezera mezi stromy. Denní doba se tvářila na večer, ale v téhle oblasti to tak vypadá pořád, takže kdo ví.
Jak často někoho přesvědčujete, aby udělal, co sám udělat chce?
Abych se vyhla případu, že by se mi o tom dneska zdálo zas (protože to takové nervy ubíjející koniny mívají ve zvyku), rozhodla jsem se včera při čekání na stream ono umístění hodit na papír. (Zabralo.)
Note to self: tenhle papír se kamarádí jen s malým množstvím vody.
Note to self: pod dané množství barvy příště jinou tužku.
Fun fact:
Kam paměť dosáhne, sny se mi zdají až na několik specifických výjimek zásadně v odstínech šedé; tu a tam se může nějaká ta barva vyskytnout, ale i ta je vždycky nějakým svým divným způsobem šedivá.
A4
akvarelové pastelky, akrylové barvy, uhel
Ta lampa je tam důležitá, jen si za boha nedokážu vzpomenout proč.
Žádné komentáře:
Okomentovat