Pořád se vyrovnávám se skutečností, že i se vším plánováním a různými průběžnými změnami názorů ta změť zabrala pouhých ~sedm měsíců. Thx, corona.
Inspirováno mnoha událostmi a zjištěními, které postupně vyplouvaly na povrch v průběhu minulého roku.
Téhle věci existují ještě dvě další verze - první a velmi chaotický náčrt v A5 kroužkovém sešitě, pak jedna miniatura gelovým perem v diáři (seděla jsem ve Velvetu na kulturní akci a trefila mě náhlá myšlenka, co tam ještě narvat za prvek, a po ruce byl - nečekaně - jen ten diář). Takže je docela možné, že jednoho -dne- (plus minus za deset let) se to tady zjeví ještě ve variacích.
Fun times, eh...
1910xx - 200504;
A3 (nebo tak něco) trochu seříznutá do rámu;
tužka, centropen doc. liner, akvarelové pastelky, voda*, černá tuš, bílá nelihovka**, trocha bílé akrylové barvy, stopové množství uhlí.
WIP: 19/12 - 20/01 - 20/03 - 20/04
Barev disclaimer:
Pořád se mi nedaří upravit na fotce tmavší zelené tóny k obrazu reálnému. Z online nalezených obrázků se jim nejvíc podobají asi tyhle fotky smaragdu (světlejší kousky) a smaragdově zbarvených skleněných korálků (tmavší kousky), ale i tam něco neladí...
Kdo máte doma Koh-i-noorské Mondeluzky, je to /21.
Černé a šedé kousky jsou (hlavně v horní polovině) trochu tmavší. Při úpravách v digitální podobě ale místy kvůli původnímu osvětlení chytaly tak všelijakou světlost/tmavost, že někde samy se sebou kontrastovaly a jinde se v nich někde až ztrácela černá tuš linek - a ta má přednost.
---
* Kupodivu se mi podařilo veškerou potřebnou vodu do akv. pastelek nainstalovat tenoučkým štětcem původně určeným pro (čínskou nebo japonskou) kaligrafii. Poděkování za tuto nutnost patří všem těm miniaturním nepravidelně-zubatým-a-podobně okrajům skoro všeho. Navzdory velikosti některých ploch to prošlo i bez neplánovaných map.
** „Bílá nelihovka“ je označení pro jakýsi perma-popisovač na vodní bázi, co jsem si kdysi kdovíproč pořídila. Ukázalo se, že ačkoli jí z okruhu možných podkladových materiálů vůbec nevadí třeba tónovací barva na zeď nebo krabice od nábytku (viz 1611-1811), s akvarelovými pastelkami - byť „odprášenými“ dostatkem vody - už se tolik nekamarádí. Teda vlastně kamarádí - až moc. Jeden by čekal, že mě to „water based“ třeba trkne předem, že?
Od té doby se z ní průběžně snažím vypsat tu světle zelenou, co do sebe natáhla. Jednoho krásného dne najdu co do vlastností přesný ekvivalent svých oblíbených doc. linerů od centropenu v bílé barvě.
Žádné komentáře:
Okomentovat