260825

 Svatební sezóna je zpět. 

Letošní zadání je minimalistické (modré šaty) a na rozdíl od předminula se tentokrát obejdu i bez skopičin v podobě přebarvování kabelky. 

Kovový lotosový květ je recyklovaná lichá náušnice. 

251225

 Na podzim 2024 jsme se při příležitosti cesty za okukováním double-deckerů projeli a prošli po pár místech mezi Manchesterem a Lake District. 

Jednou z věcí přivezených z této cesty je drobná dobročinná dekorativní hamsa (ruka Fátimy);
o vánočních svátcích byla za zvuků Smrtonosných pastí zakomponována do nového šperku. 

250929 růže 2

 V části knihovny, kam moc často nesáhnu, padá prach na příručku, která člověku dost svérázným způsobem (a jako by to samo o sobě nestačilo, tak navrch ještě ve francouzštině) radí, jak si z korálků a drátů umotat květiny, kytice, bonsaj nebo bižuterii. Už si přesně nevzpomínám, jak jsem k ní přišla, ale tuším, že nějakou roli v tom hrálo zapůjčení figurky draka do jedné z příbramských korálkáren. 

(Chtěla jsem sem umístit odkaz do archivu k fotce onoho draka, ale zdá se, že ta přesun dat z někdejšího blogu "nepřežila". Holt budu muset někdy umotat a zdokumentovat nového.) 

Růži, která je v oné příručce hned druhým obsaženým projektem, jsem před pár lety umotala babičce A. K. ku příležitosti jejích něcodesátých (?) narozenin. Dokumentační foto mi chybí a z různých důvodů jsem se dlouho nechtěla pokoušet o další kus, až letos.
Uvidíme, co z ní bude tentokrát.  

Použité materiály:
• skleněné korálky (5 barev, proč si to zjednodušovat);
• tenký ocelový, střední kdovíjaký a tlustý hliníkový drát;
• fakt netuším, na co kdy spotřebuju to klubko zelený bavlny;
• kapka prastarého lepidla na "řezu";
• kapka růžového parfému v květu. Protože realismus, neasi. 

Na výšku má necelých 26 cm. 

Akce svatba

 O víkendu se nám vdala naše nejoblíbenější starší sestra. Počasí vyšlo ukázkově (hodného nepálí ani slunce, říkal oddávající, zatímco se nepřipraveným začínala červenat ramena), dorazila hora lidí, ... Oslava, jak se patří. 

Je potřeba říct, že naše sestra má kromě hory různých vlastností a hromady užitečných dovedností taky (pro mě neuvěřitelně) přesný odhad, jak k sobě pasují nebo nepasují věci, které se jí líbí. Je-li to dědičné, mně se vyhýbá. Pokud je mi známo, dokáže si sladit nebo naaranžovat naprosto cokoli tak, že výsledek vypadá skvěle. A jsem si docela jistá, že umí i odhodit náhodný kus oblečení přes opěradlo židle tak, že pak vypadá jako výsledek pečlivé instalace. 

No a se svatebním oznámením jsem od sestry vyslechla jedinou žádost: abych, až s ní a všemi ostatními budeme oslavit tento milník, se dostavila v botách, ve kterých jsem se vdala já. (A taky teda abych nepřišla v černé.) 

Nic hroznýho, že jo?