Connectivity issues

 (13.2.2021 kolem poledne)

Před chvílí se někdo pokoušel spárovat s mým telefonem. Smysl mi opakovaně unikal, při každém pokusu dál a dál. Pozitivní na té záležitosti je, že ačkoli nevím, kdo je ta holka, jejíž "Michaela - IPhone" se tak moc chtěl sbližovat s mým "realme C3 Mo", jsem si teď díky ní o něco jistější, že nejspíš nakonec nemám (jako jediná) ten nejdebilnější způsob pojmenovávání svých zařízení. 

Mít hlavu, která je po 90 % času přesvědčena o své neomylnosti, je občas poněkud k zešílení. Momentálně mi připadá, že v zájmu zachování své neomylnosti uzavřela všechny komunikační kanály a veškeré snahy o spojení s vnějším světem kamsi zakopala. Nevím, jak jinak si vysvětlit včerejší snahu o pití ze zavřené láhve (ještěže byl uzávěr dotažený) nebo dnešní surprise záchvat kašle po zjištění, že varování "bacha, je to studený" zaznělo velmi oprávněně. A ty další věci podobného rázu. 

Tolik lidí si dneska kupuje řezané květiny... (ale Valentýn je přece až zítra?...) Kdo dneska ještě věří na řezané květiny?

   (Ptá se osoba toho času obklopená věcmi a květinami umělými.)

(Jedna z mých oblíbených vzpomínek zachycuje K., jak jednou cestou z piva zjistil, že mi chce donést květinu, a protože mu ta vyhlédnutá růže nešla utrhnout, z toho keře ji prý musel ukousnout. Usušila jsem ji a zapíchla pak ke kuchyňským trifidům a od té doby mě rozesmívá při každém jídle.)