floating upon the surface for the birds
nebo taky "co jsem před pár dny potkala v práci"
200 × 276 mm
vodovky, akvarel. pastelky, tuš, stopové množství bílého popisovače
(Kdo uhodne první pracovní označení, má u mě sušenku.)
floating upon the surface for the birds
nebo taky "co jsem před pár dny potkala v práci"
200 × 276 mm
vodovky, akvarel. pastelky, tuš, stopové množství bílého popisovače
(Kdo uhodne první pracovní označení, má u mě sušenku.)
Navzdory všem zvyklostem mi letos vykvetly už dva trifidí sukulenty (pojmenování "trifid" si vyslouží každý sukulent, který se prokáže schopností vytvářet dojem, že se chystá po svém odejít z květináče). Nevím, jak s tou skutečností naložit, tak je alespoň dokumentuju.
Spatláno v rámci snahy vyhnout se šedivým věcem.
(Days were getting grey so I made me a tiny old sun to lighten them up. Still not sure if it works.)
Původní čmár propiskou má asi 5×6 cm a vyšel z jarní karantény.
(silně přibližně) A4,
profláklý centropen doc. liner 0,1
zlatá akvarelová barva, několik akvarelových pastelek, trocha vody,
nenápadně zakomponovaná bílá fixa (šajní jen při osobním setkání).
Photoshop nebyl k barvám úplně shovívavý.
(aneb Ať hodí spáleným hrncem, kdo nikdy nic nezapomněl na sporáku.)
Ve druhé polovině května jsem se úspěšně zařadila mezi lidi, co se při vyvařování roušek poněkud zapomněli a vyvařovali až do vyvařena. Propálená rouška a vizuálně poněkud vylepšený rendlík byly naštěstí to nejhorší, k čemu v kuchyni toho večera došlo.
No co už, zpátky v čase se nemá smysl vracet, tak jsem si dno rendlíku cvakla a pokračovala v existenci dál a dneska z té fotky několikanásobnou duplikací a barevnou filtrací vznikla nová tapeta.